|
|
|
Jedná se o významnou vojensko-technickou památku. Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací specificky ojedinělého bývalého fortifikačního systému naší republiky, který vznikal v letech 1935 - 1938. Tvoří jej pěchotní sruby MO-S18, S19, S20 a lehký objekt vz.37A. Objekty areálu představují různé odlišnosti po stránce projekční i palebně-taktické a rovněž různé stupně odolnosti. Již od roku 1992, kdy byl areál začleněn do Slezského zemského muzea, patří k nejexponovanějším objektům návštěvnického zájmu. Obdivována je především komplexnost a dokonalost prezentace, ale vítána je také možnost setkávat se osobně s obnoviteli pevnostního areálu, nejzasvěcenějšími a nejzapálenějšími nadšenci - "bunkrology". Za všechny dojmy návštěvníků připomeňme slova vojenského odborníka dr. D.D.Howarda, profesora Státní univerzity Florida v USA: "Měl jsem možnost vidět opevnění Atlantického valu vybudovaného nacisty a také opevnění francouzské Maginotovy linie. Musím konstatovat, že kvalita a efektivnost čs.opevnění je na vyšší technické úrovni a nedá se s nimi srovnat. Je velmi smutné, že tato opevnění nemohla být účinně použita pro účely, ke kterým byla zbudována. Flexibilita při stavbě těchto opevnění, která se projevila zejména ve splynutí jednotlivých objektů s terénem, také vyjadřuje vysokou odbornost ženistů, jakou jinde v Evropě těžko najdeme. Doporučuji, aby tato opevnění vidělo co nejvíce Američanů a Evropanů."
Areál je v současnosti také místem dalších vzdělávacích a vzpomínkových akcí. Každoročně se tu od roku 1991 konají ve spolupráci s jednotkami Armády ČR ukázky obrany pevnosti, v září pravidelně probíhá pochod po linii opevnění se závěrečnou vatrou a besedou s pamětníky. K nejnovějšímu prezentačnímu využití patří vytvoření naučné stezky po linii opevnění.
Rekonstrukce pevnostního areálu, probíhající od roku 1984, byla prováděna podle originálních plánů, za pomoci vojenských pracovišť byly v různých místech republiky vyhledávány a do Darkoviček přepraveny součásti pevnostní techniky a vybavení. Uvedeným způsobem byly úplně zrekonstruovány a vybaveny tyto objekty:
Pěchotní srub MO-S18 "Obora" je zvnějšku zrekonstruován do původní podoby, včetně části obvodové překážky. V jeho vstupní chodbě je instalována pamětní deska veliteli z roku 1938 Jaroslavu Švarcovi, pozdějšímu účastníku západního odboje, parašutistovi padlému v boji s nacisty v Praze za heydrichiády. |
|
|
|
||
|
Lehký objekt vz.A-140Z č. 829 je zrekonstruován a interiér obsahuje základní vybavení (lafety, periskopy, ventilátor...).
Pěchotní srub MO-S19 "Alej" je hlavním expozičním objektem. Po náročné rekonstrukci prezentuje stavební i technickou dokonalost čs. opevnění, tvořícího vrchol evropských fortifikací 30. let. Vnější i vnitřní podoba, sytém zátarasů a instalovaná dobová výzbroj i výstroj dosahují téměř stavu z roku 1938. Srub je znovu osazen třemi mohutnými pancéřovými věžemi. Největším unikátem je střelecká místnost plně rekonstruovaná , vyzbrojená a vybavená. Lze v ní spatřit špičkový pevnostní kanón vz. 36, dnes jediný kompletní exemplář v ČR. Dále dvojici spřažených těžkých kulometů vz. 37 a lehký kulomet vz. 26. Zbraně jsou v originální lafetaci s původní a vynikající optikou. Dojem z prohlídky umocňuje řada neméně důležitých detailů. V objektu je k vidění expoziční místnost, tel. ústředna, filtroventilace, studna o hloubce 47,9 m, strojovna, ubikace, WC a řada dalších místností. Ve srubu je možno shlédnout řadu důmyslných technických zajímavostí. |
|
|
|
||
|
||
|
||
|
Pěchotní srub MO-S20 "Orel" je příkladem tvrzového objektu, kdy stěny a strop dosahují tloušťky 3,5 m železobetonu. Do podzemí z něj vede šachta o hloubce 26,25 m. Zde se měl srub napojovat na podzemní systém plánované, avšak nepostavené dělostřelecké tvrze U Orla. Srub je ponechán v poničeném stavu. Připomíná devastaci čs. opevnění a jeho zneužití okupanty v roce 1945. V současnosti je připravováno zpřístupnění bojového patra.
