Vernisáž výstavy 22. 2. v 17 hodin
22. 2. - 10. 5. 2010
Historická výstavní budova
Komentovaná prohlídka s PhDr. et PhDr. Markétou Tymonovou: 8. 4. v 10 hodin
Přednášky:
Doba bronzová v českém Slezsku - PhDr. Jiří Juchelka - 8. dubna 2010 v 17 hodin
Bronzové poklady - PhDr. Milan Salaš CSc., DrSc. - 22. dubna 2010 v 17 hodin

Do široké škály nejrůznějších projevů materiálního a duchovního života našich předků neodmyslitelně patří shromažďování
cenností, které byly z nejrůznějších příčin deponovány v blízkosti lidských sídlišť, obchodních stezek, vodních zdrojů a geomorfologicky
nápadných přírodních útvarů. S tímto bezesporu výjimečným jevem se setkáváme již v pravěku, kdy byly jako obětiny ukládány kolekce
rozličných předmětů, jež měly pro naše předky svou hodnotu a význam. Tyto "poklady", označované v odborné terminologii jako
depoty (z lat. deponere - uschovat), představovaly záměrně shromážděné a do země většinou jednorázově uložené soubory artefaktů
z kamene, keramiky a v období staršího metalika také z bronzu, jehož znalost se k nám rozšířila z východního Středomoří, kde výroba
předmětů ze slitiny mědi a cínu nabyla kultovního významu.
Úzké propojení metalurgie s kultem nebylo náhodné, neboť vyplývalo z technologické náročnosti výroby, spojené s těžbou rud, jejich
tavbou a zhotovováním finálních předmětů, což nepochybně vyžadovalo řadu praktických znalostí, které nezasvěceným připadaly
jako mysticky tajuplné. O ritualizaci metalurgie, tj. jejím spojení s náboženskými obřady, svědčí jednak řecká mytologie a pak archeologicky
zjištěné doklady kovovýroby spolu s četnými bronzovými poklady, nalezenými na některých ústředních hradiscích, jež představovaly zvláštní
sakrální okrsky - jakési "posvátné hory". Tento status mělo hradisko na vrchu "Kotouč" u Štramberka (6 depotů), situované na obchodní
trase procházející Moravskou bránou a výšinné poloze na vrchu "Výhon" v Cezavách u Blučiny (18 depotů), kde se od mladší
doby bronzové (cca 1300 - 1100 př. n. l.) odehrávaly rituály spojené s uctíváním božstev, jimž byly přinášeny nekrvavé i krvavé
oběti. Prostřednictvím opakovaného ukládání depotů, jejichž koncentrace již sama o sobě indikovala přítomnost posvátného místa, zde
probíhala komunikace se světem nadpřirozených sil, na což poukazují nálezy bronzových předmětů, obětovaných zvířat i lidí. Rituální význam
měly patrně také solární komponenty (bronzová kolečka) v obsahu dalších depotů anebo luxusní plechové picí soupravy, jež v méně honosném
keramickém provedení sloužily ke konzumaci tekutin při hostinách. Poněvadž se v obsahu objevily také výrobní nástroje (kovadlinky, kladívka,
dláta aj.) a funkční nepoškozené předměty (zbraně, nástroje, ozdoby), není vyloučeno, že mnohé z těchto "skladů" měly výrobní nebo obchodní
účel a k jejich uschování došlo z čistě profánních důvodů v době nebezpečí.
Všichni zájemci, kteří chtějí shlédnout unikátní soubory bronzových předmětů a mají zájem dovědět se něco více o této významné složce
hmotné kultury doby bronzové a halštatské, jsou srdečně zváni na výstavu "Bronzové poklady", která bude zahájena dne 22. 2. 2010 v 17.00 hod.
v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea.
![]() |
![]() |