Lidová architektura v kresbách Jaroslava Zahradníka

27. 1. - 14. 3. 2010
Historická výstavní budova
Obrazová příloha


      Jaroslav Zahradník (pseudonym: Marko Šíp, Markošík - 31. ledna 1890 Stará Paka - 9. března 1977 Ostrava) - učitel, publicista, národopisec, archivář, vlastivědný a kulturní pracovník, měl po celý život všestranný zájem o kulturní a politické dění ve Slezsku a intenzivně se zapojoval do vlastivědné a osvětové práce v regionu. Působil jako novinář, nacvičoval ochotnická divadla, pracoval ve Slezské Matici osvěty lidové, ve Slezské muzejní společnosti, v Sokole, Štefaníkově společnosti pro Pobeskydí a v jiných organizacích. Aktivně pracoval i jako dobrovolný muzejní pracovník. Zasloužil se o vybudování muzea v Orlové, kde instaloval v roce 1926 velkou výstavu o Těšínsku. Zachránil řadu velmi vzácného národopisného a folkloristického materiálu zejména z Jablunkovska. Pod jeho redakcí jako jednatele vycházely v letech 1928-1938 tištěné Zprávy o činnosti Slezské muzejní společnosti v Orlové a mezi jeho největší počiny patří uspořádání národopisných slavností Těšínska v Orlové v roce 1937. V letech 1948-1950 řídil Městské muzeum v Ostravě a městský archiv. V 50. letech sbíral na Těšínsku i na Hlučínsku studijní materiál pro etnografické pracoviště Slezského zemského muzea. Sběr doplňoval nákresy lidové architektury, přičemž dokumentoval také půdorysy jednotlivých objektů. Spolupracoval s mnoha pracovníky Slezského studijního ústavu v Opavě, ale také s etnografy a folkloristy pražské Karlovy univerzity, se kterými obcházel obce na Jablunkovsku a přímo v terénu pořizoval záznamy lidových písní, tanců, vyprávění, nářečí apod. S oblibou se věnoval přednáškové činnosti, kde rád vyprávěl o minulosti Lomné, o pralesu Mionší, o svém sběru lidové slovesnosti na Těšínsku. Posluchače upoutával zejména místními bájemi, pověstmi a pohádkami. Již jako učitel přispíval do Ostravského deníku a Obrany Slezska, kterou v letech 1918-1932 redigoval. Zachycené lidové písně, pověsti, rčení, přísloví, pohádky, pověrečné povídky, vyprávění ze života publikoval např. v Radostné zemi nebo ve Slezském sborníku. Jako redaktor i autor se podílel na vydání mnoha článků, studií a publikací věnujících se politickému i kulturnímu životu na Ostravsku. I v posledním období svého života byl stále kulturně činný. Sbíral materiály pro medailony zasloužilých, veřejně činných a známých osobností z Těšínska. Zemřel v Ostravě v březnu roku 1977, avšak jeho práce zůstala trvalým dokumentem svědomitého muzejního a kulturního pracovníka, redaktora, vydavatele, učitele, archiváře a v neposlední řadě také národopisce.
      Materiály dokumentující lidovou architekturu, které se dochovaly do dnešních dnů, a které prezentujeme na výstavě, jsou součástí sbírkových fondů národopisného a uměleckohistorického pracoviště Slezského zemského muzea. Návštěvníci si je mohou prohlédnout v Historické výstavní budově SZM, Komenského 10, od 27. ledna 2010 do 14. března 2010.

PhDr. Miroslava Suchánková