Město literatury
(Česká literatura v Opavě do roku 1938)
4. 6. – 22. 8. 2010
F o t o g a l e r i e
Otevřeno pondělí - pátek 8 - 12, 13 - 16 hodin
Památník Petra Bezruče
Výstava sleduje česky psanou nebo tištěnou literaturu v Opavě od poloviny 19. století až do roku 1938; připomíná díla poezie, prózy i dramatu, odborné stati a publicistiku včetně opavských novin a časopisů, literární texty napsané k nejrůznějším příležitostem. Literatura není myslitelná bez společenského kontextu, k němuž je mnohačetnými vazbami vztažena: ke spisovatelům a čtenářům se přidávají organizátoři kulturního života, vydavatelé literárních a obecně kulturních periodik, nakladatelé a tiskaři. Literární život a kulturní úroveň českých Opavanů souvisejí jednak s proměnami literárních žánrů, obsahu a celkové intence české literatury jako takové, jednak se s literaturou měnilo přímo v místě samo čtenářstvo. Opavská společnost byla ještě hluboko v 19. století společností v převážné míře jazykově německou, vůči níž se česká literatura jeví jako něco zpočátku okrajového. Cílem výstavy však není sledovat česko-německé soupeření, ale jde o literaturu samu, její žánry a formy, její funkci ve společnosti. Nesmíme také zapomínat, že české texty vycházející v Opavě si nacházely čtenáře i na Hlučínsku a Ratibořsku. Krátké období 30. let 20. století, kdy se na Opavsku moderní krasné literatuře konečně začíná dařit, je násilně přerváno Mnichovem 1938 a následnými událostmi. Kontinuita vývoje nejen české literatury, ale i celé české kultury, jež po prakticky sto letech dospěla k určité autonomnosti a vlastnímu výrazu, je tak drasticky přetržena – dokonce natolik, že po druhé světové válce se již na ni nepodařilo navázat.
Součástí doprovodného programu k výstavě bude i přednáška Doc. PhDr. Pavla Šopáka, Ph.D., která proběhne ve čtvrtek 10. června 2010 v 17:00 v Památníku Petra Bezruče.
Výstava sleduje česky psanou nebo tištěnou literaturu v Opavě od poloviny 19. století až do roku 1938; připomíná díla poezie, prózy i dramatu, odborné stati a publicistiku včetně opavských novin a časopisů, literární texty napsané k nejrůznějším příležitostem. Literatura není myslitelná bez společenského kontextu, k němuž je mnohačetnými vazbami vztažena: ke spisovatelům a čtenářům se přidávají organizátoři kulturního života, vydavatelé literárních a obecně kulturních periodik, nakladatelé a tiskaři. Literární život a kulturní úroveň českých Opavanů souvisejí jednak s proměnami literárních žánrů, obsahu a celkové intence české literatury jako takové, jednak se s literaturou měnilo přímo v místě samo čtenářstvo. Opavská společnost byla ještě hluboko v 19. století společností v převážné míře jazykově německou, vůči níž se česká literatura jeví jako něco zpočátku okrajového. Cílem výstavy však není sledovat česko-německé soupeření, ale jde o literaturu samu, její žánry a formy, její funkci ve společnosti. Nesmíme také zapomínat, že české texty vycházející v Opavě si nacházely čtenáře i na Hlučínsku a Ratibořsku. Krátké období 30. let 20. století, kdy se na Opavsku moderní krasné literatuře konečně začíná dařit, je násilně přerváno Mnichovem 1938 a následnými událostmi. Kontinuita vývoje nejen české literatury, ale i celé české kultury, jež po prakticky sto letech dospěla k určité autonomnosti a vlastnímu výrazu, je tak drasticky přetržena – dokonce natolik, že po druhé světové válce se již na ni nepodařilo navázat.