Rhododendron L. (pěnišník), čeleď: Ericaceae, vřesovcovité
Název Rhododendron pochází z řeckého názvu - literárního překladu patrně od Theophrasta (372 - 287 př. n. l.)
nebo Plinia (23 - 79 n. l.), které použil k označení rododendronů teprve C. Linné. Původní řecký název
Rhododendron - růžový strom, patřil oleandru (Nerium). Rododendrony v Evropě nebyly v zahradnické kultuře dlouho
známy. První pokusy o jejich pěstování přichází až do počátku 18. století. Linné (1753) poprvé popsal několik druhů
rododendronů z Evropy, Sibiře, Číny, Koreje i Ameriky (Rh. ferugineum L., Rh. dauricum L., Rh. maximum L.) a ustavil
rod Azalea, tehdy dosud neprobádaným, podobným rostlinám (Azalea indica L., Azalea pontica L., je dnes Rhododendron
luteum Sweet.).
Rod Azalea L., byl dříve samostatným rodem čeledi Ericaceae, později jej sloučil botanik G. Don (1834), pod rod
Rhododendron. Avšak původní název Azalea - azalka, se udržel dodnes, především v zahradnické literatuře a zlidověl, jsou
jim označovány kultury opadavých a poloopadavých azalek - rododendronů.
V současné době je známo 800 - 1 000 druhů pěnišníků, celý rod má bouřlivý systematický vývoj a jsou popisovány stále
nové druhy, především z horských tropických oblastí. Většina těchto rostlin patří k subtropickým a tropickým rostlinám, jen
zhruba třetina druhů celého rodu snáší středoevropské podmínky.
Chcete-li poznat pěnišníky, pojmenované latinským jménem rodu Rhododendron v naší sbírce, musíte arboretum navštívit
několikrát v roce. Velká sbírka totiž soustřeďuje druhy, které rostou na velkém areálu rozšíření severní polokoule, jsou
přizpůsobeny různým podmínkám a střídání ročního období. Rododendrony z Dálného východu, Japonska a Sibiře kvetou
u nás už často v předjaří, neboť v jejich domovině přichází jaro koncem února a začátkem března. U nás je můžete vidět
kvést mezi prvními kvetoucími rostlinami arboreta v mírných bezmrazých dnech předjaří, právě v těchto dnech. V předjaří
kvetou ve sbírce pěnišníky druhů Rh. dauricum, Rh. ledebouri, Rh. sichotense, Rh. mucronulatum a Rh. x praecox. V té době
vykvétá také vzácný rododendron v kultuře, žlutě kvetoucí Rh. aureum.
Hlavní sezónou kvetoucích rododendronů je opět podle vývoje počasí, zvláště nočních teplot nad bodem mrazu, doba konce
dubna a května. V té době nakvétá nebo již odkvétá většina původních, divokých rostlin a pěstovaných hybridů a jejich kultivarů.
Bohatá sbírka pěnišníků má zastoupeny druhy, které kvetou v červnu. Jsou to především hybridy vzniklé křížením několika
základních druhů, zvláště amerického Rhododenron catawbiense a Rh. ponticum, nebo Rh. caucasicum (tzn. velkotmělých
kultivarů, zahradnicky označených souborným názvem ´Grandiflorum´), od roku 1910 v arboretu pěstovaný cv. ´Alfréd´ nebo ´Rafael´ aj.
K těmto pěstovaným souborům se řadí dobou kvetení i tzv. Kurume - azalky, drobné keříky azalek, které jsou hojně pěstované
v různých kultivarech a také oblíbený Rh. obtusum, drobná azalka s červenými, purpurovými, karmínovými, bílými a fialovými
květy. Tento rododendron patří k nejrozšířenějším druhům v kultuře, najdete jej v zahradách a parcích po celém světě. Je pěstován
i jako klasická azalka v květináčích a nádobách, tvoří dlouhověké bonsaje, starší keříky se stříhají do různých tvarů a živých plotů.
Ale tímto nabitým kalendářem kvetení sbírka pěnišníků v arboretu nekončí. Je zde celá řada druhů a kříženců, které nakvétají
až v polovině června. Za příznivého počasí pak mohou kvést až do konce června i déle. Kvetení pěnišníků prodlužuje především
chladnější, deštivé a vlhké počasí, které je vlastní podhorským a horským oblastem, kde roste největší množství a druhová
různotvárnost těchto krásných dřevin. Na různých místech světa rostou rododendrony v horách, v lesích jako stromy nebo
velké keře velikosti šeříků, ale najdete rododendrony i jako třímetrové a menší keře až drobné keříky připomínající známé borůvky.
Pro odborníky, zahradníky a zvídavé návštěvníky zde má naše sbírka rodu Rhododendron připravena o mnohá další překvapení.
Roste zde Rh. auricalatum, jeden ze vzácných druhů ve středoevropských sbírkách, který kvete až 10 cm dlouhými vonnými květy
až v červenci. Některé druhy kvetou na podzim, v září a v říjnu tyto pěnišníky patří k čínským a himalájským druhům, ve sbírce
je zastoupen Rh. serotinum.
Ale tím kvetení azalek a pěnišníků v arboretu nekončí, od podzimu, v zimě a v předjaří nakvétají postupně sbírkové kolekce
Rh. indicum a jeho kříženci s dalšími drobnými rododendrony známými jako různobarevné azalky. Ty kvetou po celou zimu ve
studených sklenících nebo ve skleníku subtropických rostlin s druhy a kultivary teplomilných druhů rododendronů.
Tento zajímavý zástupce rostlin čeledi Ericaceae, kam patří i naše borůvka a brusinka, vřesovec a vřes, také je najdete v arboretu
s časně kvetoucími pěnišníky kvetou především vřesovce rodu Erica. Vřesy v arboretu najdete v jedné z největších sbírek v Česku
v plném květu až na konci léta v srpnu.
Zdaleka zde nejsou vyjmenovány všechny pěstované dřeviny této zajímavé skupiny rostlin, jsou mezi nimi vzácné druhy, chráněné
rostliny, botanické zvláštnosti a rarity, které můžete vidět kvést nejen v předjaří a na jaře, ale také v létě, na podzim i v zimě.